Od smůly ke štěstí

Od smůly ke štěstí

Od smůly ke štěstí

Po letošní nekonečně dlouhé zimě jsem byl celý natěšený, až budu moci vyrazit k vodě.  Navzdory nepříznivému počasí se mi podařilo přesvědčit parťáka Martina a společně jsme vyrazili na svazovou řeku již během měsíce března. Plánovali jsme víkendovou výpravu. Místo jsem pravidelně celý týden krmil olihní a Fanatikem, jež na trh dodává firma B.S. Baits. Po takto důkladné přípravě jsem si sliboval, že alespoň nějaký záběr uděláme, přestože počasí naznačovalo pravý opak. Tato výprava byla takovým malým očistcem, počasí bylo mrazivé, doprovázené sněhovými přeháňkami, což se samozřejmě podepsalo na aktivitě ryb. I přes všechny nástrahy počasí jsme se nakonec záběru dočkali od kapra s váhou cca 7kg, kterého ulovil můj kamarád na silně dipovanou kuličku Fanatika.  Na dané podmínky to bylo zřejmě maximum, kterého jsme mohli dosáhnout.

Vzhledem k tomu, že jsem byl bez ryby a má posedlost lovem kaprů mě hnala stále kupředu, tak jsem podniknul několik dalších výprav, které opět nepřinesly žádný úspěch. Vrcholem toho bylo až 7. místo na závodech, ve kterých jsem minulý rok stál na bedně. Přičemž po půlce závodu jsem byl průběžně druhý. A po té přišla na řadu opět ta smůla, která mě provázela celým začátkem sezóny. Brali mi jiné druhy ryb, mezi nimi například téměř 50cm dlouhý lín. Ten by za normálních okolností velmi potěšil, ale na závodech bohužel ne. Neustále jsem si opakoval, že se to musí zlomit a že sezóna bude nakonec úspěšná. Jinými slovy - nepřestával jsem věřit v to, co dělám, v nástrahy, návazce a ve všechno ostatní vybavení. Mnozí se mnou určitě budou souhlasit, že důvěra sama v sebe je v rybařině a v kaprařině obzvlášť velmi důležitá.

Proto jsem měl v plánu se po těchto závodech zaměřit na oblíbený úsek svazové řeky, na kterém jsem měl na jaře vždy úspěch. V plánu byla čtyřdenní výprava s mojí přítelkyní, která mi je na rybách vždy skvělou oporou. Především v době, kdy už propadám trudomyslnosti z malé aktivity ryb, mě dokáže vždy povzbudit a vlít čerstvou krev do žil. Právě tato její skvělá vlastnost se velmi hodila na této „zlomové“ výpravě. Expedice se odehrávala v duchu neustálého deště, vysokého průtoku řeky a především malé aktivity kaprů. Za první tři dny jsem neudělal absolutně žádný záběr od kapra. Zato záběrů od nenasytných tloušťů bylo nespočet. Proto jsme se na poslední noc rozhodli pro změnu místa, což se při představě přenesení všech věcí cca kilometr proti proudu řeky zdálo jako naprostá šílenost. Sami všichni víte, kolik toho „ancáblu“ k vodě taháme. Při této namáhavé práci jsme si neustále opakovali: „změna místa - ryba jistá“. Naštěstí mohu prohlásit, že se přísloví vyplnilo a na novém „fleku“ se mi ráno posledního dne výpravy povedlo udělat první záběr od kapra. Tento záběr mě velmi potěšil a zároveň mě velmi potěšila i ručička váhy, která ukazovala rovných 10 kg. Kapr zabral na směs Red mix od firmy B.S. Baits. V duchu jsem si říkal, že tu proklatou smůlu jsem už snad touto rybou zlomil a příští výprava již bude o mnoho lepší.

První letošní „desítka“, která odstartovala sérii úspěšných výprav

 

Můj odhad byl naprosto perfektní. Hned další týden jsem vyrazil na stejný úsek řeky se svým dlouholetým kamarádem Jirkou Bašusem, majitelem firmy B.S. Baits. Jirka nás pro tuto výpravu vybavil několika kilogramy boilies ze směsí oliheň a Red mix. Začátek výpravy byl excelentní, během prvních dvou hodin rybaření jsem vytáhl dva kapry s váhou kolem 8 kg. Po tak dobrém začátku přišla delší pauza, která nám nikterak nevadila. Největší aktivitu ryb jsme čekali v nočních nebo ranních hodinách. Proto jsme šli v klidu spát. Spalo se mi velmi dobře, zdál se mi hezký sen, z něhož mě budí zvuk mého příposlechu, který ohlašuje pekelnou jízdu. Doběhnu k prutu, zaseknu a cítím neskutečný odpor. Mám na prutu hodně velkou rybu. Přibližně po dvaceti minutách se mi kapra podařilo podebrat. Následně do tmy zní můj vítězný pokřik, protože na první pohled vím, že si zvednu svůj osobní rekord na řece. Kapr vážil 15 kg a měřil 91 cm. Byla to nádherná, nevytřená jikrnačka, která si zobla Red mix. 

 

 

 

Nový osobáček 15kg a 91 cm

Po této famózní rybě si kapři dali pokoj až do rána. Což mě trochu mrzelo, protože jsem samým rozrušením absolutně nemohl usnout, neustále jsem si přehrával ten nádherný souboj. Musím přiznat, že ta euforie z nového osobáčku s člověkem pěkně zamává. Ráno, právě ve chvíli, kdy jsem začal připravovat snídani, přišel Jirkovi brutální záběr, který pro něho znamenal krásného šupináče o váze 13 kg. 

 

Bojovný 13kg těžký „šupík“

Tento kapr opět neodolal boilies ze směsi Red mix. Ve zbytku celé výpravy jsme nachytali mnoho ryb převážně do 9kg. Vyjímkou byli dva šupináči s váhou 10,8 a 11 kg.

Nevytřená 10,8 kg těžká kapří slečna

 

Tento 11kg těžký kapr byl poslední rybou úspěšné výpravy

Následující výpravy, které jsme plánovali, bohužel přerušily povodně. Velmi nás to po předchozích úspěších mrzelo, ale bohužel matce přírodě ani člověk neporučí. První možný víkend po povodních jsme se s Jirkou nabuzeni po předchozím úspěchu vydali opět na náš v poslední době velmi oblíbený úsek řeky. Tentokráte jsme však zvolili jiné místo. Zbraně na místní velmi zkušené „matadory“ ovšem zůstaly stejné oliheň a red mix. Volba krmení a místa se ukázala jako skvělá, protože defakto hned první Jirkův záběr od kapra pro něj znamenal zvýšení osobáčku ze svazové vody a to na rovných
17 kg.

 

Nový osobáček ze svazové vody

Byl to nádherný souboj s již „bohužel“ vytřenou jikrnačkou o jednu 20 mm kuličku olihně. Po tomto záběru od místního kapřího mohykána nám začaly chodit pravidelně záběry od menších kaprů s váhou do deseti kilogramů. Jedinou velkou nesnází byly hejna krvežíznivých komárů, kteří se po povodni vylíhli. V noční a večerních hodinách nebylo možné se pohybovat bez moskytiéry. Až na tuto nepříjemnost jsme si báječně zarybařili a prožily nádherné dny u vody. 

Noční „desítka“ vždy potěší

Díky opětovným povodním jsme, ač nedobrovolně museli ukončit první pro nás velmi úspěšnou polovinu rybářské sezóny. Nyní však již spřádáme plány na druhou polovinu sezóny. Jakmile voda trochu opadne, budeme stát na břehu naší milované a opět přemlouvat kapry k záběru.

Jan Přikryl.